Zdravotní rizika mohou hrozit i při cestování po Evropě.
Virová hepatitida A
Stejně jako v České republice se můžete kdekoli v Evropě setkat s virovou hepatitidou typu A. Prevencí je, vedle dodržování základních hygienických návyků (mytí rukou po použití toalety a před jídlem), očkování .
Klíšťová encefalitida
Střední a Východní Evropa, včetně jižního Německa a Rakouska jsou oblastmi s výskytem klíšťové encefalitidy. Klíšťata se vyskytují v celé Evropě a mohou přenášet řadu dalších nemocí (lymeská borelióza, Ehrlichióza a další). Proti klíšťové encefalitidě se lze chránit očkováním . Neméně důležitá je ochrana před přisátím klíštěte a správný postup při jeho odstraňování .
Meningokoková meningitida
Všeobecným rizikem při cestování, zvláště u mladších osob je zánět mozkových blan, způsobený bakterií zvanou meningokok (meningokoková meningitida). Ke vzniku onemocnění přispívá fyzický i psychický stres, kterým je i samo cestování. Nemoc se šíří vzduchem, hlavně v kolektivech (studenti, vojáci, hromadné ubytování apod.). Jde o velmi akutní onemocnění. Pokud se nemocnému nedostane v řádu desítek minut až hodin intenzivní lékařské péče (hlavně vysoké dávky antibiotik) může zemřít, nebo mít trvalé následky. V Evropě se vyskytuje hlavně meningokok typu B a C. Proti typu C lze očkovat.
Spalničky
V posledním desetiletím se staly spalničky v některých zemích západní Evropy (Německo, Velká Británie, Itálie a další) znovu problémem. Důvodem je imigrace a vytvoření větších, neočkovaných skupin, ve kterých se onemocnění znovu šíří. V ČR je očkování proti spalničkám povinné a očkuje se už v dětství, dvěma dávkami živé vakcíny (kombinace spalničky, příušnice, zarděnky). Toto očkování by mělo zajistit dostatečnou imunitu na celý život. Pokud cestuje neočkovaná osoba, je vhodné provést očkování v dospělosti jednou dávkou vakcíny. Doklad o provedeném očkování (v dětství, nebo v dospělosti) vyžadují i některé školy před započetím studia.
Jižní Evropa
Virová hepatitida A
Stejně jako v České republice se můžete kdekoli v Evropě setkat s virovou hepatitidou typu A. Prevencí je, vedle dodržování základních hygienických návyků (mytí rukou po použití toalety a před jídlem), očkování .
Cestovatelský průjem
V zemích jižní Evropy panuje všeobecně teplejší klima. To napomáhá šíření infekcí přenášených vodu a jídlem. Lze se již setkat s cestovatelským průjmem. Prevencí je správný přístup výběru jídla a pití . Důležité je správně cestovatelský průjem léčit, zejména doplňovat ztrácené tekutiny a minerály. Hodí se dobře vybavená cestovní lékárnička .
Horečky z hmyzího poštípání
Tímto souhrnným názvem označujeme nesourodou skupinu onemocnění, které jsou charakterizované především náhle vzniklými horečkami po poštípání komáry, muchničkami a jiným hmyzem. V Jižní Evropě se ještě nevyskytuje Malárie, ani horečka Dengue. V roce 2008 a 2009 byly zaznamenány např. výskyty horečky Chickungunya v Itálii (horečnaté onemocnění s výraznými bolestmi kloubů). V Chorvatsku a některých dalších zemích Středomoří se lze setkat s kožní formou Leischmaniózy, tzv. flebotomovou horečkou apod. Specifická prevence neexistuje. Je vhodné se chránit před poštípáním hmyzem .
Meningokoková meningitida
Všeobecným rizikem při cestování, zvláště u mladších osob je zánět mozkových blan, způsobený bakterií zvanou meningokok (meningokoková meningitida). Ke vzniku onemocnění přispívá fyzický i psychický stres, kterým je i samo cestování. Nemoc se šíří vzduchem, hlavně v kolektivech (studenti, vojáci, hromadné ubytování apod.). Jde o velmi akutní onemocnění. Pokud se nemocnému nedostane v řádu desítek minut až hodin intenzivní lékařské péče (hlavně vysoké dávky antibiotik) může zemřít, nebo mít trvalé následky. V Evropě se vyskytuje hlavně meningokok typu B a C. Proti typu C lze očkovat.
Spalničky
V posledním desetiletím se staly spalničky v některých zemích západní Evropy (Německo, Velká Británie, Itálie a další) znovu problémem. Důvodem je imigrace a vytvoření větších, neočkovaných skupin, ve kterých se onemocnění znovu šíří. V ČR je očkování proti spalničkám povinné a očkuje se už v dětství, dvěma dávkami živé vakcíny (kombinace spalničky, příušnice, zarděnky). Toto očkování by mělo zajistit dostatečnou imunitu na celý život. Pokud cestuje neočkovaná osoba, je vhodné provést očkování v dospělosti jednou dávkou vakcíny. Doklad o provedeném očkování (v dětství, nebo v dospělosti) vyžadují i některé školy před započetím studia.
Balkánský poloostrov, Turecko
Virová hepatitida A
Úměrně ke stoupající průměrné teplotě a v závislosti na hygienické úrovni prostředí stoupá riziko přenosu virového zánětu jater typu A (lidově "žloutenky"). Prevencí je, vedle dodržování základních hygienických návyků (mytí rukou po použití toalety a před jídlem), očkování .
Virová hepatitida B
Virový zánět jater typu B se na rozdíl od hepatitidy A přenáší výhradně krví. V úvahu připadá přenos při zdravotnickém ošetření při zanedbání základních hygienických opatření, poranění o pohozenou injekční jehlu a přenos pohlavním stykem.
Klíšťová encefalitida
Na Balkánském polostrově se klíšťová encefalitida vysykuje jen v omezeném rozsahu ve Slovinsku, na severu Chorvatska, v Maďarsku a v Rumunských Karpatech [3]. Klíšťata mohou přenášet řadu dalších nemocí (lymeská borelióza, Ehrlichióza a další). Proti klíšťové encefalitidě se lze chránit očkováním. Neméně důležitá je ochrana před přisátím klíštěte a správný postup při jeho odstraňování .
Horečky z hmyzího poštípání
Tímto souhrnným názvem označujeme nesourodou skupinu onemocnění, které jsou charakterizované především náhle vzniklými horečkami po poštípání komáry, muchničkami a jiným hmyzem. V Jižní Evropě se ještě nevyskytuje Malárie, ani horečka Dengue. V roce 2008 a 2009 byly zaznamenány např. výskyty horečky Chickungunya v Itálii (horečnaté onemocnění s výraznými bolestmi kloubů). V Chorvatsku a některých dalších zemích Středomoří se lze setkat s kožní formou Leischmaniózy, tzv. flebotomovou horečkou apod. Specifická prevence neexistuje. Je vhodné se chránit před poštípáním hmyzem .
Meningokoková meningitida
Všeobecným rizikem při cestování, zvláště u mladších osob je zánět mozkových blan, způsobený bakterií zvanou meningokok (meningokoková meningitida). Ke vzniku onemocnění přispívá fyzický i psychický stres, kterým je i samo cestování. Nemoc se šíří vzduchem, hlavně v kolektivech (studenti, vojáci, hromadné ubytování apod.). Jde o velmi akutní onemocnění. Pokud se nemocnému nedostane v řádu desítek minut až hodin intenzivní lékařské péče (hlavně vysoké dávky antibiotik) může zemřít, nebo mít trvalé následky. V Evropě se vyskytuje hlavně meningokok typu B a C. Proti typu C lze očkovat.
Spalničky
V posledním desetiletím se staly spalničky v některých zemích západní Evropy (Německo, Velká Británie, Itálie a další) znovu problémem. Důvodem je imigrace a vytvoření větších, neočkovaných skupin, ve kterých se onemocnění znovu šíří. V ČR je očkování proti spalničkám povinné a očkuje se už v dětství, dvěma dávkami živé vakcíny (kombinace spalničky, příušnice, zarděnky). Toto očkování by mělo zajistit dostatečnou imunitu na celý život. Pokud cestuje neočkovaná osoba, je vhodné provést očkování v dospělosti jednou dávkou vakcíny. Doklad o provedeném očkování (v dětství, nebo v dospělosti) vyžadují i některé školy před započetím studia.
MUDr. Pavel Slezák
16.8.2010, 29.8.2011
Zdroje:
-
Provazník K. a kol.: Manuál prevence v lékařské praxi. Souborné vydání. Univerzita Karlova - 3. lékařská fakulta, Státní zdravotní ústav, Praha, 2005.
-
Beran J., Vaništa J. et al.: Základy cestovního lékařství. Galén, Praha, 2006.
-
Randolph S. E.: The lifting landscape of tick-borne zoonoses: tick-borne encephaltis and Lyme borreliosis in Europe. Phil. Trans. R. Soc. Lond. B (2001) 356, 1045 - 1056.
-
www.cdc.gov
-
www.vakciny.net
-
www.promedmail.org
