"Z dovolené ve zdraví."

Západonilská horečka

Západonilská encefalitida, West-Nile fever, West-Nile encefalitis, WNF

Infekce virem West-Nile, projevující se vysokou horečkou a příznaky zánětu mozkových blan a/nebo mozku.

Původce: Virus West-Nile,  RNA obalený virus, patřící do skupiny flavivirů, stejně jako např. virus žluté zimnice, horečky Dengue a Japonské a klíšťové encefalitidy. Byl poprvé izolován v roce 1937 z krve ženy, trpící lehkým horečnatým onemocněním, v provincii West-Nile v Ugandě.

Zdroj: zdrojem infekce jsou především ptáci. Virus, přenášený komáry koluje v ptačí populaci a vytváří tak přírodní rezervoáry infekce, které mohou být dále šířeny stěhovavými ptáky. Člověk, koně, ani jiní živočichové, kromě ptáků zřejmě nejsou aktivními články přenosu infekce a nákazu dále nepřenáší.

Cesta přenosu: Komáři rodu Culex, ale ojediněle i jiných druhů. Virus byl objeven i v klíšťatech, přenos tímto vektorem však nebyl popsán.

Teoreticky možný je přenos z matky na dítě a prostřednictvím krevní transfůze. Jiný mezilidský přenos není reálný a nebyl zaznamenán.

Vnímavost: všeobecná, vážnější klinické průběhy jsou zaznamenávány u starších lidí a osob oslabených jiným onemocněním, nebo deficitem imunity.

Výskyt: Afrika, jižní Evropa, Asie a Severní Amerika. Výskyt v zemích EU a okolních státech je podrobně sledován Evropským centrem pro kontrolu nemocí.

Klinický obraz: Inkubační doba je 3 – 14 dní. Virémie je krátká a slabá. Většina infikovaných (až 80%) neonemocní vůbec, nebo jen lehkou formou infekce. Nejčastěji jsou zaznamenány chřipkovité příznaky, zvýšená teplota, bolesti hlavy, kloubů a svalů. Může být pozorována také únava, malátnost, nechutenství, nevolnost a zvracení. Ojediněle se objevují zvětšené uzliny a drobná vyrážka na trupu a končetinách. Nemoc sama ustupuje bez léčby za 3 – 6 dní.

Onemocnění může být komplikováno zánětem mozku, nebo mozkových blan (výskyt 1: 140 až 320 infekcí). V takovém případě horečka opět stoupá, přidává se silná bolest hlavy, ztuhlá šíje, desorientace, ztráta vědomí, třes a křeče. Bylo pozorováno i postižení dalších orgánů, jako srdce, slinivky břišní a jater.

K úmrtí pacienta dochází ve 4 – 14%. U nemocných, starších 70 let je smrtnost vyšší, 15 – 29%.

Po onemocnění může dlouhodobě přetrvávat únava, poruchy paměti, chůze, svalová slabost a psychické deprese.

Diagnóza se potvrzuje z mozkomíšního moku, nebo krve průkazem původce, jeho genetického materiálu, nebo protilátek.

Specifická léčba není, stejně jako očkování.

Jedinou ochranou proti WNF je prevence poštípání komáry.

V oblastech, kde je šíření WNF prokázáno se provádí testování darované krve na WN-virus. Osoby, které se vrátili z oblastí s přenosem WN-viru jsou vyloučeny z dárcovství krve a orgánů po 28 dnů.

 

Zdroje:

Evropské centrum pro kontrolu nemocí: Mapy aktuálního výskytu onemocnění, Definice onemocnění, Fact sheet.

 

MUDr. Pavel Slezák, 22.11.2012, 15:14.

 

 

 

 

 

 

 

 

Sdílet/Líbí se mi