Domů ve zdraví.cz

Popisované území zahrnuje poměrně velkou oblast Východní Evropy, Sibiř a tzv. Střední Asii. Protože klimaticky nezasahuje do tropické oblasti, lze ji stále ještě považovat za oblast ze zdravotního hlediska středně rizikovou. Problémem zde byl rozpad zdravotnického systému při rozpadu SSSR a na něj navazující selhání národních očkovacích programů. V 90. letech se v těchto zemích objevily nemoci dříve potlačené, jako například záškrt.

Hygienická úroveň bývá také velmi rozdílná. Lze se setkat s virovým zánětem jater typu A, stejně jako s břišním tyfem. Cholera se vyskytuje ve středoasijských republikách spíše výjimečně. V Rusku i v dalších zemích této oblasti prudce roste počet nitrožilních uživatelů drog. To napomáhá šíření krví přenosných nemocí, jako je virový zánět jater typu B, C a HIV infekce (nemoc AIDS).

Virová hepatitida A

Riziko infekce virovou hepatitidou A stoupá se stoupající průměrnou teplotou a klesajícím hygienickým standardem. Pro cesty do zemí bývalého SSSR je vhodné očkování , nejlépe kombinovanou vakcínou proti hepatitidě A a B.

Virová hepatitida B

K přenosu virové hepatitidy B může dojít při nekvalitním zdravotnickém ošetření, nebo kometickém výkonu, jako je tetování či piercing. Riziko představuje také poranění o pohozenou injekční jehlu, které hrozí hlavně ve velkých městech, kde je vysoká koncentrace nitrožilních narkomanů. Je třeba nezapomínat, že virová hepatitida B patří rovněž mezi sexuálně přenosné choroby. Na rozdíl od jiných nemocí přenášených krví (hepatitida C či HIV/AIDS) je k dispozici účinné očkování .

Klíšťová encefalitida

Klíšťová encefalitida se vyskytuje především v Rusku a to jak v Evropské části, tak na Sibiři. Výskyt bývá zaznamenán také na Ukrajinském Krymu a v omezených oblastech Kazachstánu. Jedná se o tři formy téhož onemocnění. Středoevropskou, která se vyskytuje po Ukrajinu, východní a tzv. sibiřskou formu klíšťové encefalitidy, která mívá nejzávažnější průběh a nejčastější komplikace a trvalé následky.

 Proti všem formám je účinná vakcína a proto je vhodné nechat se očkovat v případě delších cest do Ruska, kdy lze předpokládat pobyt v přírodě. 
 Používání repelentů a vhodného oděvu je druhým pilířem prevence nejen před klíšťovou encefalitidou, ale i dalšími nemocemi, přenášenými klíšťaty a jiným krev sajícím hmyzem (Lymeská borelióza, Ehrlichióza a další). 
 

Břišní tyfus, paratyfus

Břišní tyfus je akutní horečnaté onemocnění způsobované bakterií Salmonella typhi. Jedná se o jiný druh, než který způsobuje průjmové onemocnění Salmonelózu. Průběh může být i velmi závažný s nutností hospitalizace a s následným dlouhodobým nosičstvím, které může vážně omezovat kvalitu života. Nemoc se přenáší především vodou a potravinami. Vyskytuje se zejména v zemích s teplým klimatem. Jejímu šíření napomáhá špatná hygienická úroveň. Není však podmínkou.

Proti břišnímu tyfu jsou k dispozici účinné vakcíny a proto je vhodné se nechat očkovat při cestách do Střední Asie. Případy břišního tyfu však jsou hlášeny i z Ruska, včetně hlavního města Moskvy. Podobné onemocnění, jako břišní tyfus způsobují bakterie Salmonella paratyphi různých podtypů. Hovoří se o tzv. paratyfech. Proti pratyfům není vakcína účinná. Prevencí jej dodržování základních pravidel osobní hygieny a stravování .

Cholera, cestovatelské průjmy

Lokálně se šířící epidemie cholery byla v Rusku zaznamenána naposled v roce 2001 (Tatarstán). Občasné případy uvádí Tádžikistán. Nelze vyloučit jednotlivé případy i z dalších středoasijských zemí. Celkově je tedy riziko infekce cholerou v popisované oblasti malé. Riziko se ještě zmenší při dodržování "evropských" hygienických pravidel . Nemoc zde zmiňujeme především s ohledem na možnost očkování , které je díky zkřížené imunitě účinné i proti tzv. cestovatelským průjmům.

Vzteklina

V Rusku a dalších zemích bývalého SSSR se vzteklina vyskytuje relativně často. V poslední době je popisován vzestupný trend. Hlavními zdroji infekce jsou psi a lišky. Vakcína pro aplikaci po poranění sice bývá dostupná, vzhledem k ne vždy dobrým podmínkám ve zdravotnických zařízeních však může být její aplikace spojená s řadou komplikací. Zvláště při individuálních, dlouhodobějších cestách s plánovaným pobytem na venkově je preventivní očkování proti vzteklině více než vhodné.

Záškrt

Záškrt je bakteriální infekce přenášená vzduchem. Bakterie záškrtu způsobuje velmi těžký zánět sliznice úst, hltanu a hrtanu. Nemocný jedinec se může i udusit. Také následky neléčeného záškrtu bývají vážné, zejména onemocnění srdečního svalu. Záškrt byl ve druhé polovině 20. století v Evropě díky očkování téměř vymýcen. Po rozpadu SSSR došlo v těchto zemích k selhání veřejných vakcinačních programů, a proto se znovu objevil. Očkování , respektive přeočkování proti záškrtu vakcínou pro dospělé (případně v kombinaci s očkováním proti tetanu a dávivému kašli) je vhodné zejména při delších (pracovních) pobytech v Rusku i dalších zemích regionu.

Hmyzem přenášené infekce

Malárie se v popisovaném regionu vyskytuje jen velmi vzácně, existuje však celá řada dalších nemocí, přenášených hmyzem (komáry, klíšťaty), jako Krymžská hemorhagická horečka, Západonilská horečka, hantavirové infekce a další. Ochrana před hmyzem je proto zejména v letních měsících vhodná až nutná. Ve vlhkých oblastech Sibiře vysoká množství komárů v letních měsících znepříjemňují, až znemožňují pobyt bez ochranných prostředků sama o sobě.

MUDr. Pavel Slezák
16.8.2010, 29.8.2011

Zdroje:

1. Provazník K. a kol.: Manuál prevence v lékařské praxi. Souborné vydání. Univerzita Karlova - 3. lékařská fakulta, Státní zdravotní ústav, Praha, 2005.
2. Beran J., Vaništa J. et al.: Základy cestovního lékařství. Galén, Praha, 2006.
3. Randolph S. E.: The lifting landscape of tick-borne zoonoses: tick-borne encephaltis and Lyme borreliosis in Europe. Phil. Trans. R. Soc. Lond. B (2001) 356, 1045 - 1056.
4. www.cdc.gov
5. www.vakciny.net
6. www.promedmail.org